Jižní Moravy – Pécs – Podkarpatsko – Tokaj a Sobrance
Česká republika – Vinařská oblast Jižní Moravy
Jižní Morava je známá jako srdce Evropy, jelikož leží na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat. Geografické a klimatické podmínky v regionu jsou ideální pro pěstování vinné révy, přičemž k nejintenzivnějšímu zrání hroznů dochází v období s nejmenším množstvím srážek, tedy v srpnu a září. Kombinace kontinentálního podnebí, čtyř různých ročních období a teplého vzduchu proudícího z jihu od přítoků Dunaje je jednou z tajných složek celosvětové slávy moravských vín.
I přes to, že k hlavnímu rozmachu pěstování vína došlo v Evropě hlavně v období expanze Římské říše, sahá historie vinařství na jižní Moravě až do keltských dob. V průběhu mnoha staletí bylo víno považováno za důležitou součást každodenní stravy, a to především z toho důvodu, že pitná voda často obsahovala velké množství nečistot a bakterií. Obchodníci a šlechta si tak běžně udržovali stálé zásoby vína ve sklepích.
Západní část moravského regionu mezi Znojmem a Brnem leží na okraji středu Českého masívu a je vynikající pro pěstování Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného. Centrální část, Mikulovská vinařská podoblast, se táhne jižně od města Brna. Vyznačuje se vápencovými evalvacemi a Pálavskými vrchy, které obsahují nejlepší podloží pro pěstování Ryzlinku vlašského. Půda je dále vhodná pro pěstování odrůd Chardonnay, Sauvignon, Rulandského bílého a Rulandského šedého. Vinařská podoblast Velké Pavlovice leží v centrální části Moravy a stala se známá zejména díky vysoce kvalitnímu červenému vínu Frankovce. Nejvýchodnější část, vinařská podoblast Slovácko, má velmi různorodé přírodní podmínky pro pěstování vína, a proto se v ní vyrábí široké spektrum odrůd od Ryzlinku rýnského, přes Rulandské modré, až po nově pěstované místní odrůdy Cabernet Moravia.
Jižní Morava představuje s více než 17 000 ha registrovaných vinic 96% celkové plochy vinné révy v České republice. Přibližně 20 000 vinařů v regionu nabízí své víno spolu s výtečným jídlem složeným z místních specialit. Vše je doprovázeno výkladem o tajemstvích výroby vína. Pokud zamíříte do této oblasti, určitě si nenechte tuto atrakci utéct. Turisté cestující za vínem jsou srdečně vítáni po celý rok, nicméně nevhodnější je navštívit oblast v období od září do listopadu, tedy v období, ve kterém se v mnoha vesnicích slaví sklizeň. Oslavy mají často podobu festivalu a jeho návštěva je nejen dobrou příležitostí ochutnat a nakoupit vysoce kvalitní moravská vína, ale i možností spatřit ukázky tradičních lidových tanců v krojích.
Maďarsko – vinařská oblast Pécs
Historie
Historie vinohradnictví a vinařství má v oblasti Pécs kořeny již ve 4. století před naším letopočtem. V Pécsi se nacházejí pozůstatky jak po Římanech tak i Keltech. Přítomnost Římanů, a toho že zde vyráběli víno, je jasně prokazatelná jednak ze sklenic a šálků, které byly nalezeny na ranně křesťanských hřbitovech, ale i z dalších archeologických nálezů s vinnými motivy. Za turecké éry prošel region klidným vývojem, a to i navzdory tomu, že muslimové nesměli pít víno a využívat tak jeho blahodárných účinků. Po získání titulu svobodného královského města získal Pécs novou dynamiku rozvoje. Technologická revoluce ve vinařství v polovině 19. století zapříčinila, že se vína z této oblasti stávala čím dál více známými. Zlatý věk skončil velkou decimací úrody Mšičkou révokaz, při které bylo zničeno na 80% vinic. Obnova výroby byla pomalá a bolestivá, neboť na každé vinici muselo být víno nahrazeno novou odrůdou, která byla vůči výše zmíněnému škůdci odolná. Situace se zlepšila ve 20. století, ale rozmach byl zastaven sekularizací po 2. světové válce. Pokles ve výrobě vína se pak zastavil až po pádu komunismu. Problémem však zůstalo to, že velká část úrodné půdy byla zastavěna. Po nějaké době se podařilo rozvoj výroby obnovit a v současné době každým dnem přibývá velké množství nových sklípků a malých vinařů. V oblasti je uplatňován důraz především na kvalitu. Z tohoto důvodu se víno produkuje v malém množství na místo masové produkce.
Podnebí
Ze 7 000 hektarů vinařské oblasti je osázeno 740 ha vínem. Oblast se nachází ve středomořské podnebí se silným slunečním zářením. Horká a suchá léta jsou následovaná poměrně mírnými zimami (průměrná střední teplota: 10,5 – 10,8 °C, průměrná délka slunečního svitu: 2060 – 2080 hodin, průměrné množství srážek: 620 – 700 mm). Díky pohoří Mescek jsou vinice chráněné a tím je umožněno pěstování vína i ve vyšších nadmořských výškách. Vinaři v této oblasti vyrábí kvalitní červená vína, i přesto že půda a klima jsou vhodnější pro bílé odrůdy. Produkce bílého vína se však během posledních pár let zvýšila.
Terén
Vinařská oblast Pécs se rozprostírá na jižních svazích pohoří Mecsek. Vynikající přírodní a geografické podmínky dělají z oblasti jednu z nejlepších na pěstování vína. Také kopcovitost půdy hroznům pomáhá – míchá se zde totiž hnědá lesní půda, spraš, perm červeného pískovce, panonské jíly, pískovec atd.
Vinice v tomto regionu lze nalézt ve výšce 110 až 130 metrů nad mořem, nicméně většina z nich se nachází ve výšce 180 až 270 metrů nad mořem.
Typy révy
Cirfandli, místní unikát, je skvostem vinařské stezky z Pécs do Mecsek. která prochází tradiční vinařskou oblastí mezi Szigetvár-Turbék k Mecseknádasd. Kromě Cirfandli je možné v této oblasti ochutnat i odrůdy jako Sauvignon Blanc, Pinot Noir, Cabernet Franc, Merlot nebo Chardonnay.
Polsko – Vinný region Podkarpatsko
Moderní vinařský průmysl v Polsku se sice stále ještě formuje, ale již nyní se má toto odvětví čím pochlubit. Podkarpatsko je největší a nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí vinařství v celé zemi a dá se tedy považovat za průkopníka co se počtu vinařství, tak i množství a kvality vyrobeného vína týče. Podkarpatské víno je známé nejenom v Polsku, ale i v zahraničí. Tento fakt dobře zapadá do strategie rozvoje a propagace regionu. Místní víno si již vybudovalo renomé, je vysoce ceněno mezi znalci vína a daří se mu sbírat ceny na mezinárodních vinařských soutěžích. Vinná réva se stala magnetem pro turisty, kteří chtějí ochutnat a zažít něco neobvyklého, neboť místní víno je vyráběno skutečnými milovníky: jsou to lidé, kteří do vína investují nejen své peníze, ale také vkládají svá srdce. A to vše s přesvědčením, že to stojí za to. Podkarpatské víno je jako Podkarpatsko – jediné svého druhu, tajemné a lákavé svou přírodní i kulturní rozmanitostí. Oblast je stále nově objevována zástupy turistů, kteří hledají jedinečné dobrodružství, a vysoce ceněna mezi těmi, kteří ji již znají.
Současné znovuzrození polského vína začalo v Podkarpatsku, tj. oblasti, která je na špici rozvoje vinařství v Polsku. Vždy tomu tak bylo a bude, bez ohledu na to, k jakému vývoji bude docházet v jiných oblastech v budoucnu a to z několika důvodů. Za prvé to byl podkarpaťan Roman Myśliwiec, který v roce 1984 založil jako první polskou profesionální vinici a za druhé to byla místní vláda, která jako první v Polsku pochopila obrovský potenciál v pěstování vína pro posílení regionálního rozvoje. Nikde jinde se tedy nemohli vinaři opřít o tak silné dědictví a podporu jako právě v Podkarpatí. Třetím důvodem pro to, že je Podkarpatí na špici polského vinařství, je to, že se stalo centrem vinného vzdělávání v Polsku. V tom sehrál velkou roli otevřený koncept, který byl používaný pro všechny činnosti Sdružení Podkarpatských vinařů. Za pouhých deset let bylo založeno téměř 150 vinařství a celková odhadovaná osázená plocha se odhaduje na 100 ha. Průměrná velikost vinařství je cca 20 – 30 arů, nicméně existují i vinařství o výměru 2 – 3 ha s tendencí dalšího rozšíření.
Místní klima poskytuje dobré podmínky pro rezidentní odrůdy vín. Doposud se osvědčily tyto typy: Seyval Blanc, Hibernal, Bianca, Jutrzenka, Johanniter jako bílá vína, jako červená to jsou Rondo, Regent, Maréchal Foch a Leon Millot.
Slovensko – Vinařské regiony Tokaj a Sobrance
Vinařský region Tokaj
Geografie:
Tokaj je geograficky uzavřená oblast v povodí řeky Bodrog. Oblast je na jihu ohraničena Zemplínskými vrchy s horou Rozhľadňa (469 m) a na severu (v Maďarsku) soutokem řek Tisa a Bodrog. Oblast přesahuje do Maďarska. Je to nejmenší vinařská oblast nejen na Slovensku ale i na celém světě. Zároveň s tím je to jedena z pěti oblastí na světě, kde jsou produkována přírodně sladká vína. Tokajské vinohrady mohou být použity pouze k pěstování vína, a navíc je výběr omezen pouze určitými odrůdy vinné révy: Lipovina, Furmint, Muškát žltý a Zeta.
Geologie a klima:
Půda v regionu je sopečného původu, a proto obsahuje převážně andezity a ryolity s jejich tufy. Podloží je tvořené těžkým jílem a jílovitými půdami bohatými na minerální prvky. Skály tvořící pahorky Zemplínu jsou většinou kyselé. Vinice se nachází převážně ve středních nebo horních částech svahů s kamenitými a tufovými půdami. Vzhledem ke klimatickým rozdílům mezi dnem a nocí vytváří tyto půdy pro Tokajské hrozny příznivé teplotní podmínky. Skály absorbují během dne teplo ze slunečního záření a poté ho uvolňují v noci. Vyrovnávají tak teplotní rozdíly různých částí dne. Díky tomu se urychluje dozrávání hroznů a vytváří se příznivé podmínky pro tvorbu buketu a aromatu ve víně Tokaj.
Počasí je velmi důležité. Dlouhý, slunný podzim umožňuje napadení zralých hroznů ušlechtilou plísní Borytris cinereou, která vytváří částečně seschlé bobule, tzv. Cibéby, které jsou zásadní pro výrobu Tokaje
Historie:
Počátky vinařství v této oblasti se datují již od římského období, kdy byla oblast součástí Panonie. Po pádu Římské říše pokračovali Slované v pěstování révy. Velkou zásluhu na rozvoji vinařství v oblasti mají italští osadníci z 13. a 14. století, kteří přinesli jednak novou kultivační praxi, ale také základy výroby Tokaje – Furmintu.
Většina z Tokajských sklepů pochází z období tureckých válek v 16. – 17. století. Sklepy byly postaveny jako úkryty pro lidi a majetek před loupeživými armádami.
Postupné zlepšování výroby, technologií a vína Tokaj pokračovalo až do roku 1560, kdy latinsko-maďarský slovník Fabricia Balázse poprvé použil termín „cibéba“.
Součástí historie vína Tokaj jsou i jména slavných lidí, kteří toto víno pili. Mezi milovníky vína Tokaj patřili ruští carové, Anatole France, Voltaire, Cromwell, či Napoleon nebo Ludvík XIV. Víno Tokaj má velmi zvláštní přívlastek – Vinum Regum – reg vinorum (víno králů – král vín).
Vinařský region Sobrance:
Geografie:
Tato oblast leží ve vinařské oblasti ve východním Slovensku. Nachází na svazích hor Vihorlat poblíž stejnojmenné vyhaslé sopky.
Podnebí:
Podnebí v této oblasti je velmi teplé a mírně vlhké. V zimě bývá velmi chladné. Víno absorbuje minerály z vulkanického podloží, díky kterým má místní víno velmi zvláštní chuť.
Historie:
Vývoj vinařství začal za premonstrátů, kteří přišli z Francie ve 12. století a usadili se v klášteře Leles ve městě Trebišov. Právě oni přinesli do regionu vinařství a stáli za jeho rozvojem. Později tuto roli převzala šlechta. Ve 20. letech minulého století byla postavena šlechtitelská stanice v Orechové a výrobna vína v Tibavě.
